Doreen Virtue: Zbavte se svých kil bolesti
První bestseller této americké andělské psycholožky, který chtě nechtě musí ocenit i realisti a rýpálkové. Je souvislost mezi přejídáním a kdysi prožitým zneužíváním, stresem či sexuálními traumaty? Ano!… a popravdě, lépe zpracovanou knihu by člověk asi těžko hledal. Citlivé, laskavé, leč velmi důrazné a místy velmi syrově zpracované téma odkrývá ve čtenářkách nejtemnější hlubiny bolesti, pokud v nich jsou.
A jak tu Doreen Virtue správně předpokládá, pokud už tuto knihu vezmete do rukou, pravděpodobně je vám, byť na podvědomé úrovni, toto téma blízké. A pravděpodobně už asi tušíte, kde je příčina vašich nadbytečných kil. Připravte se však na velmi silné čtení.
Poznatky samotné Doreen, její praxe a metody léčení těchto citových a hlubokých zranění duše, jsou tu proloženy sugestivními příběhy jejích klientek. Přejídání jako reakce na stres, jenž způsobuje hlubokou citovou bolest, která je nevyslovitelná a užírá člověka zaživa, je reakcí poměrně častou. Je jedno, zda-li jste prošla fyzickým znásilněním nebo nějakou formou psychického sexuálního zneužití. Paradoxně to, nad čím by člověk obyčejně mávl rukou (nevhodné poznámky, sledování porna nebo rodičů při sexu v ranném věku, opakované řeči, že muži za nic nestojí…) poraní člověk nejvíce.
„Abstraktní, nehmatatelná forma takového zneužití zanechá v oběti pocit, jako by se trápila kvůli přeludu. Oběť cítí, že je něco v nepořádku, ale není schopna to konkrétně uchopit.
Nechci, abyste mě špatně pochopily. Oběti znásilnění nebo incestu jsou obrovsky zatížené a poznamenané, což uvidíme v následujících kapitolách. Problém je však v tom, že oběti psychologického sexuálního zneužití se snaží se svým bolestným a traumatizujícím zážitkem vyrovnat tím, že si říkají: „No, nic tak hrozného se mi přece nestalo.“ Kvůli neuchopitelnosti takového zneužití, se snaží bolestivé vzpomínky okamžitě potlačit a zapomenout na ně.“
„Moje matka mi tehdy řekla, jak je sex špinavá a odporná záležitost. Říkala mi, že klukům jde o jediné a to že nesmím nikdy a v žádném případě dopustit, dokud nebude svatba. A pořád dokola opakovala, jak hrozná, strašlivá povinnost je sex, jímž je manželka vázána svému manželovi.“ Když matku požádala o podprsenku na cvičení, stejně jako když se jí ptala na svolení, jestli si může oholit černé chloupky na nohách, reagovala matka dokonce násilím. „Udeřila mě!“ vzpomíná bolestivě Kristy. „Prý jenom děvky si holí nohy a nosí podprsenky. Když jsem jí na to řekla, že ona podprsenku nosí a také si holí nohy, tak mně znovu dala facku. Od té doby jsem se jí už nikdy na nic, co souvisí se sexem, nezeptala.“
Tak třeba tohle jsou ty jemné situace, které zdánlivě nenávratně poškodí psychiku ženy. Někdy je to opravdu nenávratné, když si to žena neuvědomí a ve svém bolestném vzorci prožije celý život. Cesta k nápravě je těžká, ale není nemožná. Nejen důkladné rozebrání jednotlivých případů, které se mohou v našem životě přihodit, ale také cestu ven. To vše tu autorka nabízí s laskavým pochopením, neodsuzuje, chápe ženy, které jsou z jakýchkoliv důvodů přitahovány k mužům tyranům, k mužům, od kterých třeba z lítosti neumí odejít. Kniha pomalu, kousek po kousku zvedá sebevědomí a otevírá oči.