Hledět do slunce a tančit... "Musíš mít trpělivost, zní z této knihy..."

Musíš mít trpělivost - to je moudro, pocit, emoce, kterou si z této vzácné knihy odnesete.

Těžko vyslovitelný pocit. Prostě jen pocit. Ovlivnění.

Moudrost.

Snad je to úplně scestné, ale na této knize mě nejvíce zaujala barva. Rezavohnědá, mahagonová, obálka, kterou vezmete do ruky už s pocitem, že v ní najdete něco zemitého, pevného, kvalitního. A nesmírně trpělivého. Hledáte-li klidné letní čtení plné hluboké indiánské moudrosti, pak je právě tohle úplně ideální kniha. Zavede vás úplně do jiného světa a vaši duši do… kam vlastně? Domů? A tak tahle kniha s barvou úrodné hlíny opravdu na svých stránkách skrývá semínka moudrosti, která člověk vstřebá se samozřejmou jednoduchostí.

Moudrost putuje mnohými cestami a nezná hranic.

Je to ten opravdový dar. Chopte se ho, když to jde, a vězte, že moudrost tu není pro to, abyste ji jen vlastnili, ale proto, abyste ji užívali a předávali dál.

Právě tento závěrečný citát z knihy autor splnil do posledního puntíku. Sám vyrostl v indiánské rezervaci v tradiční lakotské rodině a lakotština je také jeho mateřským jazykem. Od dětství nasával moudrost a příběhy, které v posvátné pokoře předává dál. Byl přirozeným způsobem přinucen se přizpůsobit klidnému a nikam nespěchajícímu životnímu stylu.

Seznámen s moderním životem, který žije, pak hledá to, co napadne každého, kdož někdy čte ty hluboce moudré pověsti a staré příběhy po generace předávané indiánskými kmeny. Jak tohle všechno převést do moderního života? Je to vůbec ještě možné a proč k těmto příběhům stále více a více tíhneme? Je tím můstkem mezi myšlenkami ze starých bájí a indiánských pověstí a dnešním k zešílením šíleného životního stylu.  Pomůže vám s pochopením tam, kde možná tápete a navíc ještě díky současným životním podmínkám rozvíjí příběhy do plnější košatosti.

Jakoby s každou etapou lidského bytí, naší civilizace, nacházely tyto příběhy hlubší a hlubší uplatnění – jako když loupete cibuli, pod slupkami stále něco je. V tomto případě jsou to další vrstvy moudrosti, kterou kdoví – chtěli ji tam indiáni dát, nebo je to jen náhoda a přirozený běh života?

Ukázka:

A je zajímavé, že mi prarodiče nikdy neřekli: „Musíš mít trpělivost.“ Prostě mi jen ukázali, co a jak dělají. Mluvili tiše, klidně čelili každé situaci a beze spěchu dělali vše, co se udělat muselo. Už jako dítě jsem nějak (naštěstí) věděl, že má smysl je napodobovat, a čím jsem starší, tím víc jsem rozuměl, proč zimní večery dokážou tak ubíhat. Jaké byly, zda utekly rychle a člověk si jich užil, nebo se jimi naopak protrápil, záleželo na tom, jak s nimi uměl naložit. Takže jsem se v jednu chvíli rozhodl své  prarodiče vědomě napodobovat a projevovat trpělivost i za těch nejobtížnějších okolností.

Možná že už brzy nás pohltí technologie využívající téměř rychlosti světla a budou nás svádět, abychom uvěřili, že všechno se musí stát hned. Stejně jako tu vždycky budou řidiči, kteří na každé křižovatce netrpělivě vzhlížejí, kdy se rozsvítí zelená, prudce vyrazí a řítí se k další křižovatce, aby si znovu užili čekání. Každý řidič však ví jednu drobnost: zelená se nakonec rozsvítit musí. Ani sebevětší netrpělivost a vztekání se to však neurychlí. Zdravý rozum tedy radí, že lepší je nestresovat se a klidně čekat. Jak v každé situaci říkali všichni mí prarodiče: „Je to tak, jak to je.“

O autorovi:

Joseph M. Marshall III.  se narodil a vyrostl v siouxské indiánské rezervaci Rosebud a je příslušníkem lakotského kmene Sičhángu. Vyrůstal u prarodičů z matčiny strany v tradiční lakotské domácnosti a jeho mateřštinou je lakonština. V tomto prostředí se také seznámil s mnoha příběhy z bohaté vypravěčské tradice.

Marshall je autorem devíti knih z literatury a faktu, tří románů, souboru povídek a esejů a několika scénářů. Pravidelně přednáší po celých Spojených státech a zavítal i do Švédska a na Sibiř. Více informací najdete na jeho webové stránce www.josephmarshall.com.