Jak žít s lehkostí v nejistotě a změně?

Jde udělat z nejistoty svého kamaráda? Ano. A s lehkostí mraků na letní obloze.

Odložte masku.
Otevřete se životu.
Vzdejte se kontroly.
A prostě si to užívejte.

Život je změna. Někdy příjemná, jindy nepříjemná, někdy nás nese s lehkostí, jindy námi nemile zmítá. A tak se snažíme, jdeme dál, zkoušíme to znovu, padáme a vstáváme. Nikdy nevíme, co je za rohem. Může to být zázrak. Může to být průšvih. A to je na životě krásné i děsivé zároveň.

Přesto se v tomhle chaosu snažíme najít alespoň nějakou jistotu. V druhých, práci, hromadění peněz, přátel, závazků, kapitálu, věcí. Co kdyby se ale naší základní jistotou stala právě nejistota, ona nezakotvenost? Může být tato základní nejistota naším přítelem? A co by se stalo, kdybychom se této úzkosti přestali bránit a začali si ji užívat?

„Vedeni iluzí, že ideálním stavem je zažívat stálé bezpečí a blahobyt, podnikáme všechno možné, jen abychom se ho pokusili dosáhnout: jíme, pijeme, užíváme drogy, pracujeme přespříliš, dlouhé hodiny vysedáváme na internetu nebo před televizí. Z nějakého důvodu ale onoho stavu neotřesitelného uspokojení nikdy tak docela nedosahujeme.“

Čtení knihy „Žít s lehkostí v nejistotě a změně“ plyne klidně jako bílé mraky na letní obloze a vede nás dál a hloub k sobě samým - přes prožitek strachu, úzkosti k soucitu až k rozměrům bytí tak širým a nekonečným, jako je právě letní obloha.

Pema Chödrön v knize ukazuje, jak dětinské je naše lpění na představách o světě i sobě samých. „Ale já jsem přece takový a makový,“ vztekáme se, kdykoliv se nás někdo pokusí představy zbavit. Zamysleme se společně s autorkou nad tím, proč je hroucení naší totožnosti vlastně důvodem k oslavě, jak bychom měli účinně pracovat s negativními emocemi jako strach, zlost, panika a jak odložit masku, otevřít se životu a dát věcem volný průběh.
Kniha přináší spoustu drobných příběhů a historek ze života a plno praktických tipů a návodů, jak začít s odstraňováním duševních zlozvyků a škodlivých návyků. Ovšem velmi jemně a nenásilně, krůček po krůčku, což v nás nevyvolá paniku, že ode dneška musíme několik hodin denně meditovat, jinak jsme z(a)traceni. 

Pochopíme, jak být plně přítomni, jak neubližovat, snažit se nehodnotit a laskavě přijmout vše, včetně strachu a bolesti. A pak jen s pokorou a vděčností pozorovat zázraky, které se v našem životě začnou dít.


„V roce 2000 vydali starší indiánského národa Hopi předpověď ohledně budoucnosti a zároveň nám nabídli několik rad a doporučení, jak žít v nadcházejícím tisíciletí. Tito stařešinové platí za ochránce Země, za muže zodpovědné za přežití (či naopak zánik) naší planety. Prohlásili, že se právě nacházíme v rychle plynoucí řece a že mnoho z nás pocítí strach a bude se snažit přidržet břehu. Takoví však podle těchto moudrých mužů „budou velmi trpět“. Naopak je prý zapotřebí se břehu pustit, zamířit doprostřed proudu, rozhlédnout se, kdo tam plave spolu s námi, „a oslavovat“.“

Žít slehkostí v nejistotě a změně od Pemy Chödrön vydává Nakladatelství Synergie.