Novinkové karty: Karty emocí

 


Rozhodně to jsou neobyčejné karty!

Když vyřeším své emoce, budu mít volnější cestičku ke štěstí? Co mi brání, jaká emoce mi šlape po spokojenosti? Možná to víte, ale možná je právě to skryto za tisícem jiných emocí a když se v tom všem začne angažovat ještě rozum a různé konstrukce druhých lidí, je o chaos postaráno. Ke Kartám emocí přistupuji jako ke kartám, které v emocích mají najít ten kořínek, který skrýváme často i sami před sebou.

Musím říci, že patří k těm kartám, které mne překvapovaly až příliš.

Až příliš často mi ukazovaly něco, co jsem nechápala.

A věřím, že tak nějak to měla i sama autorka, když se v depresi obrátila právě na své emoce, aby je lépe pochopila. A nemusíte být ani v depresi, abyste zjistili, že máte v emocích dobrý chaos a že jsou možná dobrým sluhou, ale zlým pánem. 

A tak jsem si často k nim brala i klasické karty, taroty, protože jsem v tom lítala až po uši a nejednou karty prostě odložila, protože toho jednoduše bylo moc. Ale to tarotové uzemnění jim prospělo a i když to nejsou karty na každodenní výklady, jsou velmi zajímavé a stojí za úvahu ve chvíli, kdy se cítíte být vnějšími okolnostmi vláčeni tak, že už ani nevíte, kdo sami jste.

Tady bych viděla jejich největší výhodu. Umí se prodrat nepořádkem k jádru problému.

Jak to udělají?

Prodírají se emocemi. My cítíme jednu, ale její základ může být v naprosto jiné emoci.
Zkusíme si malý příklad:

Cítím VZTEK. Chci ho pochopit. A proto si vyložím kartičky:

Žárlivost: závistivý, podezíravý, kontrolující (možná žárlím, jsem unavená, vzteklá z toho, že mě se nedaří to, co jiným snadno, nebo že ztrácím kontrolu  nad nějakou situací)

Mír: klid, ticho, harmonie (právě tohle mne bylo vzato?)

Co s tím?

Zklamání (rozčarování, poražení, podvedení) a druhá karta Porážka (bez odvahy, zastrašený, odrazený)

Je to tedy návod k tomu, abych se s jistou porážkou prostě smířila?

Karty následují v rychlém sledu: Vzdor, Zranitelnost, Rozhořčení, Žal, Stres, nakonec Hrdost.

Zdá se, že to bude dlouhý proces, v němž budou ještě emoce jako na horské dráze, ale na konci celého procesu je hrdost na to, že jsem to dokázala. Možná celá ta situace, která se nyní připletla do života bude obohacením, protože v ní najdu svou hodnotu.


Způsobí, jak tyto karty vykládat, je spoustu. Několik jich autorka předkládá v knížčce, jež je ke kartám přiložena.

S nimi ale můžeme naložit jakkoliv, různě si je upravovat, skládat dohromady - snad i proto tu jsou způsoby vyobrazené i na samostatných kartách, aby i sám způsob, kostra našeho příběhu, stála uprostřed emotivního výkladu.

Kdo se v Kartách emocí najde, získá neskutečně výřečného pomocníka.

Ale nutno podotknout, že to nejsou tak úplně jednoduché karty, a do práce s emocemi se nemusí chtít každému tak lehce, jako do sáhnutí do balíčku karet tarotových nebo jiných.

Jak různě se může člověk cítit, protože se ve skutečnosti cítí takhle? (a někdy úplně jinak?)

To je asi nejostřejší dilema, které můžete při Kartách emocí zažít. Ale stojí to za to, čím hlouběji a déle s nimi budete pracovat, tím zajímavější budou.

O autorkách:

Petra Martin vyrůstala mezi Německem a USA. Rozdílnost kultur a cestování ji přivedlo na cestu zkoumání emocí, když se pak později jako spisovatelka potýkala s depresí, přivedlo ji to na cestu těchto karet a pečlivějšího zkoumání emocí. „Jak se cítím?“ byla otázka, na kterou si nedokázala odpovědět. A proto stvořila tyto karty.

Kris Wiltse je ilustrátorka, které se splnil životní sen. Vystudovala několik uměleckých škol a již patnáct let se věnuje jenom ilustraci. Techniky, které používá? Digitální zpracované otisky linorytných bloků.